Abychom jen necitovali fráze z internetu a slova trenéra, tak jsme došly s Peťkou zkusit lekci kalistheniky na vlastní kůži. Vypadalo to jako celkem nevinná hodina na první pohled…
Hned na začátek rozcvičky nás čekal challenge se dřepy na písničku Bring Sully down … jo písnička .. easy, že jo. Trenér rozdal činky … ne, nemohly jsme si vybrat, už, už sahám po 0,5 kilíček, taková činčička akorát pro mě na zahřátí když se ozve: „Nikol tak ukaž, dáme 4 kg to bude tak akorát“. Nevím, jestli jste si písničku někdy pustili, ale má 4 minuty… 4 minuty … během kterých jsme držely ve dřepu a na pokyn Bring Sully UP jdete nahoru a na Bring Sully DOWN zase dolů a držíte…a svaly pálí, ale všichni drží tak to dám taky .. au au, kolik refrénů ta písnička ještě má? Myslím na krásně vytvarovaný nohy a zadek, které musím mít už po téhle rozcvičce. Uf je to za námi, díky moc, mějte se nashle….jo to není konec, oukej jedeme dál, přichází zatínání jednotlivých svalů jednostranně, takže nejdřív pravý a pak levý biceps. Soustředit se, soustředit se, jen jeden svalík zatnout a hýbat prsty a poklepávat na sval aby bylo jasné že pořád jede … čekám na pokyn k „pohov“ ale přichází tak pojďte, ještě trochu zabereme a zatneme více. Přitáčím šťávu do svalu, když už jsem myslela, že to víc nejde …. Pohov? Neee ještě jedno „přizatnutí“, rudnu … DEJCHEJ, ten sval potřebuje kyslík, jo OK, když začnu dýchat, tak nevypadám jako ředkvička a i tělo zareaguje pozitivně. Konečně je to pohov, kouknu kolem sebe, jsme zpocená až na zadku a to je, pokud hodiny nelžou, prvních 10 minut lekce. Leč nejen já, ale i ostatní ženský i chlapy na lekci vypadají pěkně zadýchaně a „opoceně“, dobrý, nejsem v tom sama, pro ostatní je to taky zápřah, teď na začátku spíše na hlavu aby si člověk uvědomil jednotlivé svaly na těle, ale už je tu opět DOWN a UP tentokrát v kliku. Úplně přesně vím, jaký svaly budu zítra cítit aniž bych se na ně musela soustředit. Tak jo 4 minuty za mnou, co budeme zatínat teď? Aaaha zadek, jenom jednu půlku… to nejde … tak jo jde, ale stojí to děsný práce … moje myšlenková mantra „budeš mít krásnej a silnej zadek .. budeš mít krásnej a silnej zadek“ vskutku zabírá a čeká mě další song … 4 minutky plank a na pokyn Down hezky na lokty a zpět. Trenér není nelida, ukazuje i lehčí varianty cviku a ukazuje kde a jak si ulevit aniž bych už dělala cvik špatně … přeci jen ví, že jsme poprvé na lekci a nechce mě zničit .. teda myslím … teda doufám. Co teď? Jasný stehno, jen jedno. Snažím se, kouří se ze mě ale stejně občas přizatnu i to druhé, ale zlepšuje se to…Další song je ve znamení výpadů. Ve druhé minutě písničky už mě stehna pěkně štípou, naštěstí se střídají, ne že by to pomáhalo, ale znáte to s tím rezavým drátem v oku … Bring Suly UP … pokyn k proklepání stehna před další DOWN hezky sval uvolní a dolů se jde lehčeji. Piju, takhle hodně jsme pitný režim v lekci snad ještě nedodržovala (ne kecám, při cvičení piju dobře, mimo je to horší). Zatínáme opět zadek, tentokrát obě půlky, trenér kontroluje, říkám si jo super, pěknej trenér mě plácne do zadku … neee při šťouchnutí zjistí, že bych mohla zatnout víc a ukáže mi kde .. jako jde to, pot už se nezastavuje na „zadku“ ale mám ho až na achilovkách. Taaak a sednout jupííí paráda… cože ke zdi? Zádama opřít o zeď a nohy do pravého úhlu a držíme … začínám pomalu přehodnocovat svůj názor, že mě trenér nechce zničit … držíme na kousek písničky, a pak činku do ruky a držíme dál … činka na stehnech, to se dá .. sakra … činka do natažených rukou … to už zase kapku štípe. Jo písnička u konce a ozývá se „dobře jste si mákly, pojďme se protáhnout“. ŽIJU. Odcházím s prázdnou lahvičkou, vyčištěnou hlavou, jelikož na práci, nebo na nějaké problémy se u toho opravdu myslet nedá, nabitá endorfiny se skvělým „nabušeným korba“ pocitem, že tohle je opravdu to pravé ořechové, když chci zapracovat na síle.
Kupodivu mě bolel druhý den jenom zadek. V pondělí jdu zas – přidejte se … nebudete litovat 😊
Přidat komentář